Deník z cesty do Říma a Vatikánu

Poznávací zájezd Gymnázia Sušice

Den první – pondělí – 26. 9. 2022- zapsala VII. A

První dopoledne našeho výletu jsme strávili v Orvietu. Než jsme se dostali do tohoto krásného města, museli jsme zvládnout noční cestu autobusem, která nebyla pro všechny jednoduchá a komfortní. Město Orvieto leží na skále, kam jsme vyjeli lanovkou. Dopoledne bylo trošičku ospalé a mlhavé, ale díky návštěvě první památky jsme se krásně protáhli. Čekalo nás sestoupat několik desítek schodů až na dno studny sv. Patrika. Společně jsme si pak prošli město, což nezabralo příliš času, protože nebylo moc veliké. V centru jsme navštívili jeden z nejkrásnějších kostelů v Itálii – katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. U ní jsme měli rozchod a dostatek času si katedrálu celou prohlédnout. Poté jsme společně došli na náměstí Piazza della Repubblica. Opět krátký rozchod a prohlídky prvních italských uliček a obchůdků. Sraz u lanovky byl už bez mlhy, naopak prosvítalo sluníčko. Před námi byla poslední dnešní cesta autobusem do našeho kempu. Po příjezdu jsme se ubytovali a po zbytek dne jsme měli volno. Blízko našeho kempu se nachází supermarket, takže jsme využili volného času a došli jsme si nakoupit večeři a svačiny na další den. Večer už každý trávil po svém. Po náročné cestě do Itálie teď musíme nabrat síly, zítra nás totiž čeká návštěva Vatikánu.

Den druhý – úterý - 27. 9. 2022 – zapsala 4. A (… o množství sloupů, fontán, soch a kostelů bohatší)

Probudili jsme se do krásného úterního rána, posnídali a vyrazili na celodenní procházku po Římě. Po přesunu autobusem a následně trochu chaotickén přesunu metrem jsme se dostali ke komplexu Vatikánských muzeí. Ta jsme však obdivovali jen zvenčí, dnes bylo naplánováno trochu něco jiného. Naše kroky směřovaly totiž rovnou ke Svatopetrskému dómu. Tam došlo k prvnímu střetu s lehkým kulturním šokem - římskou příliš neregulovanou dopravou. To jsme ještě nevěděli, že se několikaminutové čekání na přechodu a konstantní strach ze srážky s autem stane běžnou součástí našich pěších přesunů. Pak jsme však již úspěšně dorazili k bazilice, vystáli frontu, byli překontrolováni, zda nejdeme zastřelit nebo polít žíravinou papeže, a pak už jsme se dostali až k samotné bazilice. Zde jsme měli přibližně dvě hodinky na prochození interiéru baziliky, zdolání nejděsivějších schodů v celém Římě (552 kousků), pokochání se výhledem z kopule a případné nakoupení suvenýrů. Následoval rozchod na oběd a po něm jsme se společně vydali na další putování po Římě. Cestou jsme viděli spousty sloupů a fontán. Došli jsme až k samotnému Pantheonu, předběhli frontu nevrlých turistů, nechali se ještě nevrlejší průvodkyní poslat na její konec, nakonec jsme se úspěšně po několika minutách čekání dostali dovnitř. Po návštěvě Pantheonu jsme se vydali dál - k Fontáně di Trevi. Poměrně nás šokoval dav lidí, v němž se všichni snažili namačkat k očividně populární památce, aby mohli hodit minci pravou rukou přes levé rameno a u toho nikoho netrefili mezi oči. Hlídat si svá zavazadla jako oko v hlavě v tomto davu nabylo nový význam. Od fontány jsme se přesunuli ke Španělským schodům, vysápali se až na jejich vrchol a pokochali se nádherným výhledem na Řím osvícený západem slunka. Pak jsme již jeli zpět na ubytování. V průběhu dne bylo nastoupáno přes 20 podlaží, nachozeno přes 16 km. Všichni si dopřáváme zasloužený večerní odpočinek.

Den třetí – středa - 28. 9. 2022 – zapsala VIII. A

Po druhém náročném dni jsme byli poměrně unavení, ale náš spánkový deficit jsme dohnali v autobusu a potom následovalo pohodové dopoledne v komplexu Ostia Antica. Celý areál jsme si mohli procházet sami, což bylo velmi příjemné a čas zbyl i na spontánní pobavení a odpočinek. Po dvou hodinách nás vyzvedl autobus a odvezl nás do centra Říma. Následovala mše svatá o slavnosti sv. Václava v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu celebrovaná litoměřickým arcibiskupem za přítomnosti ministra kultury ČR. Na pozvání velvyslance ČR ve Vatikánu jsme se stali součástí české delegace. Naprosto unikátní zážitek, na který nikdo z nás jen tak nezapomene. Budovou se rozléhala nádherná hudba Severočeské filharmonie Teplice se zpěvem Kühnova smíšeného sboru a během proslovů jednotlivých duchovních hodnostářů zazněla nejen čeština, ale i italština či francouzština. Nakonec se celou katedrálou nesla česká hymna. Jako Češi můžeme být určitě hrdí, že máme tu čest mít oltář patrona naší země přímo vpředu v jednom z největších a nejslavnějších kostelů na světě. Celá tříhodinová akce byla ale velmi náročná, takže jsme se později rádi odměnili sladkými italskými pochoutkami. Pak už byl večer a my jsme se zase vrátili do našeho kempu celí vyčerpaní, ale obohacení o spoustu nových zážitků.

Den čtvrtý – čtvrtek – 29. 9. 2022 – zapsala 3. A

Měli jsme před sebou poslední den naší návštěvy Říma. Ráno jsme zabalili kufry, předali klíče od bungalovů na recepci a vydali se do města. Čekala nás návštěva toho pravého antického Říma. Vystoupili jsme z metra u monumentálního Kolossea a po rušné cestě jsme pokračovali k Forum Romanum. Rozsáhlý komplex a centrum antického dění. Úchvatné! Saturnův chrám, komplex Vestálek, Titův oblouk, Kapitol, Palatin, … na Kapitolu někteří pak odpočívali a někteří ještě přidali několik kroků a podívali se k „ústům pravdy“. Je to obličej vytesaný do kamene. Člověk, který ve svém životě lže a vloží ruku do úst tohoto obličeje, přijde o ni. Naštěstí nikdo z nás ve třídě nelže, a tak jsme se domů vrátili celí a zdraví. Odpoledne jsme přišli zpět ke Kolosseu a prohlédli jsme si tuto nejslavnější dominantu zvenčí i zevnitř. Byl to krásný den, a když se začalo stmívat a Koloseum se osvítilo, nikomu z nás se nechtělo odejít, natož jet zpátky domů a do školy. Přestože všechny radary hlásily na celý den déšť, pršet začalo až večer s nástupem do autobusu. Tohle nám prostě vyšlo na jedničku! Při zpáteční cestě jsme si pustili film Prázdniny v Římě a připomněli si vše, co jsme na téhle naší poznávací expedici zažili.

Závěrem už jen společně dodáváme – bohaté zážitky a nádherné věčné město.

L. Chalupková, Z. Keilová, I. Kratochvíl

Nejlepší průvodkyně

Tereza Feixová, 4. A

Ještě než jsme dorazili k Římu,

už potlačovala Verča rýmu.

Nejlepší průvodkyně se vším všudy,

vždy znala cestu, věděla kudy.

Růžovým šátkem razila nám cestu,

a to nejen k věčnému městu.

O památkách všechno ví,

ráda nám to vypoví.

Výborný byl její výklad,

snadno šlo se zaposlouchat.

Ten, kdo však naslouchat chtěl,

navzdory davům blízko stát musel.

Dny s ní utíkaly jako Italové přes silnice,

i když se fronty táhly jak vinice.

Bylo to s ní super, škoda, že to končí.

Dneska už se s Římem loučí

GymSušice a Veronika Kočí!