Proč na gymnázium?


„Ten náš (ta naše) půjde na gymnázium a nic z něho nebude. Bude se muset moc učit a bude mít horší známky“ (známky rodiče milují) „než na základce“.
Naprosto obvyklé a zásadní argumenty proti volbě gymnázia.


Nic nového pod sluncem – už r. 1922 uvažoval o přínosu gymnaziálních studií K. Čapek takto:

„…dnes se střední škola hodně podceňuje a je zkrátka zvykem nadávat na ,gym´ jako na instituci středověkou a hrozně málo užitečnou.“ – Nepřipomíná vám to něco? Ta užitečnost, to volání (bohužel i to současné ministerské) – učme žáky jen to, co hmatatelně, okamžitě a hned uplatní v praxi; jako by se v dnešním dynamickém světě předpokládalo, že se člověk uvrtne v osmnácti na jedno místo a setrvá na něm do důchodového věku - to je představa ze socialistického skanzenu a kupodivu vesele panuje dál, byť se pro dnešního mladého člověka, který žije ve svobodě, svět stává pomalu vesnicí, v níž se může pohybovat a volit možnosti velmi flexibilně – pokud na to má. A má na to, když bude – pokračuji slovy K. Čapka: „ …dobře rozumět slovu i faktu i myšlence, mít návyk přesnosti a jasné určitosti i v tom, jak vnímáme a zařaďujeme fakta, i v tom, jak je sdělujeme… Nepodceňujme nauky ve jménu praxe; naopak v široké mnohostrannosti praktického života mají obecně naukové metody daleko více užití než ona speciální praktická znalost…."

O století dál v dnešní době dávají všechny statistiky tomu "starému" Čapkovi za pravdu. Mezi absolventy gymnázií v ČR je nejméně nezaměstnaných v porovnání s absolventy jiných středních škol – nejen proto, že většina z nich odchází na vysoké školy, ale že si – řečeno Čapkem – osvojili jisté metody myšlení, které jim umožňují rychleji se orientovat v požadavcích na různá pracovní místa.

Slušné zvládnutí angličtiny a minimálně jednoho dalšího cizího jazyka otvírají dveře do světa. Elementární schopnost pracovat s různými počítačovými programy odpovídá požadavkům většiny zaměstnavatelů. A hlavně, umění učit se,což je nezbytným předpokladem nejen pro vysokoškolská studia, ale dnes pro téměř každé kvalifikované povolání. To všechno jsou plus, která gymnaziální studium nabízí. A samozřejmě maturitní vysvědčení, bez něhož se neobejdete jak v řadě profesí, tak při vstupu do dalšího studia.


A sušické gymnázium?

  • Jeho absolventi nefigurují jako nezaměstnaní na úřadech práce.
  • Za všechny roky, kdy běží povinné jednotné písemné státní maturity z českého jazyka a dle volby z jazyka cizího, či matematiky, jsme při těchto písemných zkouškách zaznamenali jen jediného neúspěšného maturanta.
  • Kam lze ze sušického gymnázia dosáhnout, to ve zkratce ukazuje úvodní stránka našeho webu i galerie absolventů.
  • Už hezká řádka našich studentů si v rámci regionální spolupráce „odskočila“ během gymnaziálního studia na rok do Německa nebo do Francie.
  • Škola s potěšením sleduje a podporuje své vynikající sportovce, vysílá s nemalým úspěchem žáky do vědomostních soutěží, do soutěží uměleckých i technických či robotických; líhnou se zde divadelníci i skvělí muzikanti a škola jim i přes nepopiratelnou náročnost studia dává dostatek prostoru, aby rozvinuli své přirozené schopnosti a dovednosti.

Gymnázium v Sušici je tak trochu rodinný podnik, protože je to škola relativně malá – pedagogové tak mohou snáze dohlédnout k potřebám i osobitosti svých a žáků a v tom dobrém – i když se to třeba netýká bezprostředně studia – je podpořit. Opravdu se zde na studenty nesnáší prach z tlustých „bichlí"; mohou si dopřát něco bádání v modernizovaných laboratořích, těm šikovnějším se nabízí v naší škole spolupráce s firmou Compotech (už odzkoušená a uznaná i v mezinárodním měřítku).

Komunikace v cizím jazyce je naprostou samozřejmostí v programu Douzelage, při návštěvách evropských zemí nebo s parťáky z bavorského Kötztingu na kolech, na lyžích, na vodě…

A Sušice má své gymnazisty ráda – to když se vyrojí čarodějnice nebo městu vládne majáles.


Božena Bůžková